Sbírka nálad a rozmarů

Jelen

27. srpna 2011 v 12:44 | Pája |  'Poezie'

Zahlédla jsem jelena
bílého jak prázdný list.
Kroniku, ve které není
ani řádek, nic, co číst.
Ve sněhu však náhle mizí
jako přelud, jako sen.
Hledám ho a nenacházím,
v mysli zůstává mi jen.

Zahlédla jsem jelena
rudého jak růže v květu.
Trny vyrývají krví
do kroniky první větu.
Náhle bolestí ulehá,
rány byly hluboké.
Byl moc jasný v bílém světě,
v bílé pláni široké.

Zahlédla jsem jelena
černého jak noční nebe.
V kronice jsou nějaká jména.
Možná jeho, možná tebe.
Listů je však na ně málo,
nové netroufám si vzít.
Náhle kulka zvíře skolí,
asi černé nemá být.

Zahlédla jsem jelena,
který byl tak obyčejný.
Přesto krásný, plný pravdy,
nikdy nebude už stejný.
Shoří mu svět pod nohama,
rozplyne se v pouhý list.
Jelen, člověk už tu není,
nebudu mít nic, co číst.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivča:) Ivča:) | Web | 14. září 2011 v 18:39 | Reagovat

Pěkné, líbezné. Je vidět, že tě verše příliš nesvazují.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama