Sbírka nálad a rozmarů

Kudlanka

27. srpna 2011 v 14:10 | Pája |  'Poezie'

Já vládnu. Jeho osud v rukou mám.
Smrt, život, lásku, bolest rozdávám.
Jsem zrozena pro hlavní roli svou.
On se bojí, to je správné.
Hraje ji se mnou a tak má mě za tu zlou.

Však jsem jen stéblo v nekonečné stepi.
To on je vždy ten, kdo hlavy stíná.
Jeho bůh je k slabým hluchý, slepý.
Kosti pod kameny hynou, v šátku přikrývá ji hlína.

Křehkou bytost snadno zničí.
Jeho zákon podá ruku pomocnou.
K čertu s ní, jen ať si křičí.
Ranou davu zmlkne,
jejich oči jako peklo ohněm žhnou.

Tu je odpověď, proč jsem stále na světě.
Morbidní bytost, která miluje jen tělo.
Ony po staletí křičí po své odvetě.
Já s láskou líbám jeho smutné čelo,
co na osamělé hlavě lpí.
Hleďte, jak nám krásně spí.
Jako naděje a spravedlnost.
Však se jednou jistě probudí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama