Sbírka nálad a rozmarů

Opilecká

31. srpna 2011 v 18:27 | Pája |  'Poezie'

V oparu při opileckém rozmaru,
slova plynou
pomalu a někdy jako hadi
se kol jazyka vinou.

V područí si další rundu poručí
a mozek křičí v tichu.
Pak skončí v chladném náručí
křehký balvan hříchu.
Možná k smíchu.
Neví, že se živým mrtvým býti jeví.

V mechu najde svoje víčka.
Bez nádechu ponoří se
a hýčká si své němé nádvoří
plné iluzí.

V sobě s nářkem poznání
uhání a couvá.
Sám sebe neomlouvá,
chtíč douškem zavání.
Vždyť k nezahnání
jsou jitra opilcova.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Markéta Markéta | 31. srpna 2011 v 21:06 | Reagovat

ta je dost dobrá...jen bych tipovala, že ji napsal spíš martin než ty...ta tematika...;-)chyba, nestačím se divit:-)

2 Míša Míša | 31. srpna 2011 v 21:21 | Reagovat

velice povedené :)

3 Pája Pája | Web | 31. srpna 2011 v 22:08 | Reagovat

Děkuji moc :o) No jo, někdy se i já sama nestačím divit, co nakonec vyplodím za dílo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama